Pražské Divadlo Na hraně uvedlo premiéru nové inscenace Skleněný dům, která okamžitě vzbudila pozornost. Už samotná scénografie naznačuje, že divák nebude ušetřen nepříjemných momentů.

Jeviště tvoří průhledné stěny, které herce zbavují soukromí. Symbolika je zřejmá a funguje po celou dobu představení.

Příběh sleduje tři generace jedné rodiny během jediného večera, kdy vyplouvají na povrch dlouho potlačované konflikty.

Dialogy jsou ostré, místy až bolestně upřímné. Text se nebojí citlivých témat a divák je nucen konfrontovat vlastní zkušenosti.

Režie pracuje s minimem rekvizit a klade důraz na herecké výkony. Právě ty nesou hlavní emocionální váhu inscenace.

Reakce publika jsou rozporuplné, což však jen potvrzuje sílu hry. Skleněný dům je inscenací, o které se mluví dlouho po závěrečném potlesku.